Spisovatelé jsou borci
Gary John Bishop:
„Pokud je někdo otevřený a odhodlaný, jediným limitem je jeho nebo její mysl.“
Gary John Bishop je známý na poli osobního rozvoje. Pořádá oblíbené kurzy pro všechny, kteří chtějí změnit svůj život. Mimo jiné je i speaker a ve své práci je puzen celoživotní touhou posouvat hranice schopností lidí proměňovat své životy. Řídí se vlastní „urbánní filozofií“, spočívající především v přístupu bez zbytečných řečí. Veřejnost oslovuje právě tato jednoduchost a ryze účelný přístup.
Pořádáte kurzy, píšete články a radíte lidem, jak mají změnit svůj život k lepšímu, jak se nebát začít jednat a vystoupit ze své ulity. Máte pocit, že vy sám máte svůj život plně pod kontrolou a ubírá se tím směrem, jaký si přejete?
Vaše otázka se skládá ze dvou částí. První z nich je, zda mám pocit, že mám svůj život „zcela pod kontrolou“. Nic takového jako „kontrola“ neexistuje; ta myšlenka je iluze, se kterou přišli lidé, aby vnesli nějakou příčetnost do chaosu, v němž existujeme. Dobrým příkladem jsou roční období. Nemůžete „kontrolovat“ zimu nebo léto, ale můžete se naučit, jak je využít ve svůj prospěch, zvýšit a rozšířit kvalitu svého života a pracovat s nimi, abyste naplnili svůj největší potenciál. Pokud jde o druhou část vaší otázky, ano, můj život funguje a ubírá se směrem, s nímž jsem spokojený a naplňuje mě, a pokud takový může být můj život, pak totéž platí o komkoliv dalším.
Co vás vlastně přimělo k tomu, abyste se začal více zajímat o pole osobního rozvoje? Kdy a jak přišel ten impuls měnit lidem životy specifickým přístupem „bez zbytečných keců“?
Primárně jsem chtěl změnit svůj vlastní život a – jak je přirozené pro většinu lidských bytostí –, v okamžiku, kdy se vám začne dařit dobře žít, začnete se zajímat o životy lidí kolem vás. Z „já“ je nejprve „my“ a nakonec „všichni“, pokud to dává smysl.
Urbánní filozofie – to je váš vlastní „styl“, který vznikl po letech studia filozofie a vedení vzdělávacích kurzů. Co si pod tímto slovním spojením má představit běžný čtenář?
Pokud jste někdy přemýšleli o životě, o tom, proč jste tady a co to všechno znamená – to je příklad filozofie. Mám zato, že filozofové jsme tím či oním způsobem všichni. Můj problém s mainstreamovou filozofií je takový, že se až příliš moc zaobírá sebou spíš než tím, koho by mohla ovlivnit nebo komu by mohla pomoct. Mým cílem je předvést lidem něco, co je jim o něco bližší, jde snadno použít a lze vztáhnout k tomu, s čím se potýkají ve skutečném životě – proto „urbánní“.
Jste mimo jiné také speaker a vedete on‑line kurzy. Musíte mít skutečně četné zpětné vazby, měníte lidem životy. Není to svým způsobem občas až příliš velká zodpovědnost?
Nikdy nebude. Tohle je prostě můj život.
Setkal jste se i s negativními ohlasy na svou práci? Jak se k nim stavíte?
Ano, občas ano, a jak řekl Sartre – nic z toho nemá smysl.
Nebojíte se explicitních výrazů, vulgarismů, vyjadřování se bez příkras. Myslíte si, že vaše kurzy a díla jsou tak oblíbená právě díky této jejich formě?
To si nemyslím. Spoustu lidí to naopak odrazuje. Všichni známe lidi, kteří klejí, ale kolik z nich říká věci, které nás skutečně ovlivní a dodají nám sílu. To je nakonec důvodem, proč jsou knihy a kurzy tak populární.
Lze určit, jaké skupiny lidí nejčastěji vyhledávají vaši pomoc? Jsou to například častěji muži? Lidé ve středním věku? Nebo se to nedá takto jednoduše specifikovat?
Všechny věkové skupiny, přestože obecně je to více žen.
Setkal jste se někdy s člověkem, kterého jste se snažil koučovat, ale nebylo mu pomoci a vaše metody nezabraly?
Můžu ovlivnit jen ty, kteří jsou odhodlaní se změnit a zároveň jsou změně otevření. Pokud nesplní jednu z těch dvou podmínek, potom se jejich šance na změnu života zásadně zmenší nebo úplně zanikne. Ke změně nemůžete někoho nutit. Pokud je někdo otevřený a odhodlaný, jediným limitem je jeho nebo její mysl.
Jaký je podle vás první krok ke změně vlastního života? Čím je nejdůležitější začít?
Přijměte 100% zodpovědnost za to, kde se nyní nacházíte a přestaňte vinit ostatní.