Článek
Příběhy, které napsal sám život
Jistě znáte rčení, že každý jsme strůjcem svého štěstí, avšak ne vždy to platí. Obzvlášť ne u témat, která jsou spojena s válkou, lidským utrpením, nejistotou a bolestí, kterou si mnoho z nás možná ani nedokáže představit. Někteří lidé totiž bohužel na výběr nikdy nedostali.
Ostatně téma holokaustu se paradoxně již mnoho let stává jistou oblíbenou sekcí, která je velmi často vyhledávaná čtenáři v knihkupectví. Lidské osudy, těžké životní příběhy, ale i ty, které nakonec skončily v rámci možností dobře a jsou vyprávěny těmi, kteří vše zlé a mnohdy zvrácené museli zažít doslova na vlastní kůži.
Nejšťastnější muž na Zemi
Jeden z takových příběhů je vyprávěn a vychází na počest 100. narozenin Eddieho Jaku, který přežil peklo jménem Osvětim, Buchenwald, ale i nacistický pochod smrti.
Sám sobě slíbil, že se bude po zbytek svého života každý den usmívat. Jeho životní nadhled byl vzhledem k tomu, co prožil, velmi inspirující a obdivuhodný.
On se, jako většina obyvatel tehdejšího Německa, považoval především za hrdého občana vlasti a jak sám dodává, až poté za Žida. Miloval svou zemi, avšak v roce 1938 dostal tvrdou ránu osudu a byl poslán do koncentračního tábora, kde zažil muka.
Po mnoha letech tak vypráví příběh, který je plný smutku, bolesti a lidské krutosti, která odrážela tehdejší společnost. A zřejmě díky tomu, co prožil, viděl svůj těžce vybojovaný život naprosto jinýma očima a hrdě o sobě prohlašoval, že je nejšťastnějším mužem na světě.
Eddieho příběh poukazuje na to, že na konci každého temna může zasvítit plamínek naděje, který může těžce prožitý život proměnit v něco, na co se dá po zbytek života vzpomínat i v dobrém.
Dívka v zeleném svetru
A podle skutečných událostí vychází i zpověď, jež vypráví sama přeživší Krystyna Chigerová. Ta, jako jedna z mnoha tisíc lvovských Židů, v roce 1943 neměla příliš na výběr a kvůli vlastní záchraně se s mnoha dalšími pokusila ukrýt v městském kanalizačním systému. Tam se schovávala přes rok a každý den se bála, zda není její poslední.
Tento hrůzostrašný příběh a poutavé vyprávění autorky, ze kterého lecky mrazí, je něčím, co je pro mnoho z nás vůbec těžko uvěřitelné.
Dívka v zeleném svetru popisuje nejen, co všichni v úkrytu zažívali, ale i to, jakým způsobem je údajně zásoboval tehdejší polský katolík a bývalý zlodějíček. Sháněl jim nezbytnosti, které jsou pro nás dnes naprostou samozřejmostí.
Příběh je to opravdu silný, jistě není vhodný pro každého čtenáře, avšak jeho samotné zpracování patří mezi ty lepší, které v tomto žánru můžete najít.
Pokud tedy i vy patříte mezi čtenáře, jenž téma holokaustu vyhledávají, jistě si vyberete. Oba tituly jsou odrazem skutečného lidského boje, ale také neskutečné síly, odvahy a touhy přežít.
Hrůzostrašné činy některých lidí z minulosti by nikdy neměly být zapomenuty a vždy bychom k nim měli přistupovat s respektem vůči přeživším a lidem, kteří nikdy nedostali na výběr. Každá taková kniha poukazuje především na to, že bychom měli dělat maximum, aby se nic takového už nikdy neopakovalo.