Článek
Magda Knedler
přichází s přítelkyněmi z Ravensbrücku
Polská autorka, která se nebála nazývat i ty nejhrůznější činy pravými jmény. Čtenáře si získala zejména příběhem inspirovaným skutečnou hrdinkou Stanisławou Leszczyńskou, jež zachránila bezmála 5 000 nebohých dětí před smrtí v koncentračním táboře. Řeč je o knize Porodní sestra z Osvětimi, která si velmi rychle našla své příznivce i u nás.
Magdina nová vycházející kniha Mé přítelkyně z Ravensbrücku bude jistě další pomyslnou třešničkou a čtenáře nezklame.
Příběh otevírá mladá vášnivá spisovatelka Ida, která jednoho dne obdrží do vlastních rukou anonymní rukopis týkající se hrozivých událostí, jež se odehrály v Ravensbrücku, německém táboře smrti. Ida je otřesnou realitou doslova fanaticky posedlá, a tak se osudy nebohých žen a všech, kdo museli snášet tyto nelidské podmínky, velmi rychle stanou součástí i jejího doposud klidného života.
Děj historického románu nás zavede do prostředí ženského koncentračního tábora, Ravensbrücku. Tam se setkáváme s velmi citlivým a silným příběhem čtyř vězeňkyň – Marie, Sabiny, Bente a Helgy. A jak už to na takových místech bývá, každá z žen je jiná, ale přesto je něco spojuje – naděje v to, že díky svému přátelství, víře a odvaze přežijí v místě, které je doslova ztělesněním pekla a zla.
Knedler prostřednictvím čtyř hlavních hrdinek čtenáře postupně zasvěcuje do událostí, kterým se mnohdy velmi těžko věří. Opravdovost téměř neuvěřitelných příběhů podtrhují především skutečná svědectví bývalých vezeňkyň, které si tím vším musely projít. Po celou dobu jsme svědky obrovské ženské síly, která všechny vězeňkyně a oběti pohání dopředu i v těch nejtěžších chvílích.
V románu nenalezneme příliš pozitivních příběhů, ale o to víc je vyprávění autorky silné a historické události živější. Čtenáře jistě upoutá i propojení dávné minulosti se současností. Řádky jsou navíc ozvláštněny básněmi Grażyny Chrostowské, jež byla v roce 1942 v Ravensbrücku zastřelena.
„Slabá mladá žena měla lupus a čerstvé stehy na nose – odmítla kopat písek. Chytli ji v pase, zlili proudem vody a zakopali do hromady písku, tak že jí byla vidět jenom hlava. Sypali ji písek na hlavu a obličej. Ona se snažila dostat ven.“
Není náhodou, že se autorka mladé generace vydala právě tímto směrem. Její prarodiče byli velkými pamětníky – babička na vlastní kůži zažila okupaci včetně Varšavského povstání, dědeček měl naopak co dočinění se zajateckými tábory Lamsdorf a Mühlberg a koneckonců i její prastrýc si musel projít tím nejhorším – koncentračním táborem Buchenwald.
Knedler za svou tvorbu v minulosti obdržela významnou cenu EMOCJE a hned dvakrát byla nominována na cenu WARTO, což už jistě samo o sobě značí, že její tvorba si zaslouží vaše povšimnutí.