Rozhovor s manažerem obchodních jednotek
Rozhovor s manažerem obchodních jednotek
Miroslav Savula
Dnes si budu povídat s jedním z matadorů Knihy Dobrovský, fanouškem brněnské fotbalové Zbrojovky, Mirkem Savulou. V čem spočívá jeho práce, jak vnímá rivalitu mezi Brnem a Prahou a kde bere energii do svých pracovních dnů, se dozvíte v rozhovoru níže.
Ahoj, Mirku, budeš mi muset připomenout, jak dlouho ve firmě pracuješ. Vzpomeneš si ještě vůbec na svoje začátky?
Vzpomínám si velice dobře, uteklo to hrozně rychle. Do firmy jsem nastoupil v září 2012 na pozici vedoucího prodejny v Brně ve Vaňkovce. Předcházely tomu dva pohovory přímo s majitelem, panem Dobrovským. První trval dvě a půl hodiny a druhý přes tři hodiny. Jako by se to odehrálo včera. Seděli jsme v kavárně, probírali vize firmy, naše představy, a najednou mezi nás spadla desetikoruna. Ani jeden z nás nevěděl odkud. Chvilku jsme ji nabízeli jeden druhému, nakonec skončila u mě, a doteď ji mám schovanou na památku.
No, tak tomu říkám znamení! Když si tu situaci představím, musel to být kouzelný okamžik. Pohovory klaply, čas plynul a za ty roky se tvoje role v Knihy Dobrovský určitě změnila.
Vezmu to od začátku. Jako vedoucímu prodejny v Brně ve Vaňkovce mi byly už asi po půl roce přiděleny inventury všech našich prodejen. Tehdy naše síť čítala dvanáct knihkupectví, takže jsem během roku různě přejížděl po republice, ale dalo se to zvládnout i díky skvělým směnovým vedoucím Markétě a Terce. Později jsem na pozici vedoucí prodejny našel výbornou náhradu v podobě své sestry Jitky. Ne manželky, jak si hodně lidí ve firmě myslí (usmívá se).
Nyní moje práce spočívá ve vedení prodejen v Jihlavě, Opavě, Karviné a ostravské Galerii. Jako manažer obchodních jednotek je jednou týdně navštívím a s knihkupci a vedoucími probírám, jak se posouvat dál. Stále mám na starosti inventury prodejen, již téměř čtyřiceti, od Karviné po Karlovy Vary, veškeré systémové přeceňování zboží a dále poskytuji prodejnám podporu při používání našeho informačního systému Flores. Když si ani já nevím rady, obracím se na našeho IT frajera Tomáše Kulta. Nakonec všichni odcházíme s novými zkušenostmi.
Nejenže je to velká sbírka pracovních činností, ale vím o tobě, že jsi i mužem mnoha zájmů. Hodně se toho nacestuješ, fandíš fotbalové Zbrojovce Brno, chodíš na hospodské kvízy. Říkám si, zda a jakou roli u tebe hrají v životě knihy.
Su z Brna, tak Zbrojovka byla jasná volba a hospodský kvíz je zase dobrá příležitost trávit čas s přáteli u dobrého pití a jídla. Zajímám se hlavně o knihy, které mi pomohou v rozvoji osobnosti. Několikrát jsem přečetl knihu od Dalea Carnegieho Jak se zbavit starostí a začít žít. Všem doporučuji i ostatní knihy od tohoto autora, zvláště pak knihu Naslouchejte!. Bezvadná kniha je i Ogilvy o reklamě v digitálním věku od Davida Ogilvyho. Jako sportovního fanouška mě nadchla rozhovorová série Bez frází a pochopitelně jsem jako správný zbrojovák četl knihu Mercedes od Petra Švancary. Moc mě bavil suprově zpracovaný grafický román 1984. A jelikož mě baví vařit, tak mám doma i několik kuchařek.
Při cestách do poboček za svými kolegy za rok najedeš spoustu kilometrů autem. Je nějaký způsob, jak se ti během jízdy daří relaxovat?
Ano, najedu toho opravdu dost. Jsou to desetitisíce kilometrů, naše silnice však moc relaxu ani nedovolí. Audioknihy si raději nepouštím, několikrát jsem se tak ponořil do děje, že jsem přejel cíl. Občas si pustím nějaké rozhovory o investování, komunikaci, fotografování nebo o fotbale. Nejčastěji ale poslouchám českou hudbu a zpívám si, což nikde jinde nemohu (usmívá se).
Takže seberozvoj a trénink hlasivek, to zní jako ideální kombinace. Patříš mezi brněnské patrioty, doporuč, prosím, našim čtenářům, kteří by se chtěli o Brně dozvědět něco více, nějakou knížku, která také rozšíří jejich obzory.
Velmi jsem si oblíbil autora Oldřicha Rejnuše a jeho knihy Historickým Brnem krok za krokem. Pana Rejnuše jsem měl tu čest poznat, díky své práci, osobně. Byl opravdu velkou osobností plnou zážitků. Několikrát mi je vyprávěl. I v úctyhodném věku devadesáti let vždy hýřil aktivitou. V jeho knihách najdete krásně nakreslená historická místa v Brně, která vždy doplnil zajímavým komentářem. Kniha je vlastně takovým krásným průvodcem Brnem.
Mirku, díky za tip, sám po knize pana Rejnuše rád sáhnu, jako Pražák mám jisté mezery… Když jsme u toho, myslíš, že stejně jako v mnoha jiných odvětvích existuje rivalita mezi Brnem a Prahou, i co se týče prodejen Knihy Dobrovský? Joštovka a Vaňkovka, to nejsou žádná mrňata!
Ano, existuje, ale je to zdravá rivalita. Často „bojujeme“ se Zličínem, kdo má lepší zásobení top titulů, ale je to ku prospěchu věci a vzájemně se tímto motivujeme k lepším výsledkům. Samozřejmě Brno a Praha se budou špičkovat, vždycky to tak bylo a bude.
Všiml jsem si, že knížek o Slavii Praha jste měli ve Vaňkovce vždy dostatek (usmívá se). No, nebudu tě raději dráždit. Pověz mi, kterou sportovní knížku bys čtenářům doporučil ty.
Naše republika je malá a spousta Pražáků u nás v Brně pracuje a je to i obráceně, takže není výjimkou, že knihy o Zbrojovce jsou v Praze, Ostravě a naopak. Pro fanoušky fotbalu určitě Zlatý míč: Encyklopedie vítězů a pro všechny čtenáře, ačkoliv je o fotbale, tak titul Football Leaks. Odkrývá praktiky fotbalového zákulisí, ale upozorňuji, že to chce silný žaludek. No a hodně v módě je teď otužování – tak k tomu si přečtěte Ledového muže od Wima Hofa.
Jezdíváš po různých regionech – všiml sis, že se někde vztah obyvatel ke čtení a knihám za poslední dobu výrazně proměnil?
Ano, třeba Šikmý kostel od Karin Lednické byl opravdu velkým hitem v Karviné, musel jsem tam knihy ještě z Brna narychlo dovážet. Teď čekáme něco podobného s její novinkou Životice. Celkově jsou na severu Moravy a ve Slezsku velcí patrioti, a cokoliv vydá místní autor nebo pokud se kraje týká téma knihy, takřka automaticky má zaručenou oblibu mezi čtenáři z regionu.
Vždy na mě působíš velmi energicky, máš mnoho aktivit, přesto jsi vždy k zastižení – popiš, prosím, našim čtenářům svůj recept.
Díky za poklonu, mám doma skvělou ženu a báječnou dceru, velmi schopné lidi ve svých prodejnách a práce mi dodává energii, protože je pestrá a vždy se rád podívám na výsledky společné práce. Zvláště když se něco povede. Celkově se snažím myslet pozitivně a obklopovat se stejně smýšlejícími lidmi. Doma mám pak běžecký pás, který mě udržuje v kondici, protože v mém věku je potřeba se nějak udržovat.