Rozhovor s vedoucím
Rozhovor s vedoucí sekce PR a propagace
Kateřina Valterová
„V Knihy Dobrovský se nesnažíme knihu dostat k co nejvíce lidem. Snažíme se dostat ji k tomu správnému čtenáři.“
Kateřino, je veřejným tajemstvím, že jsi jedním z marketingových matadorů Knihy Dobrovský. Prozradíš čtenářům, jak ses dostala k práci, kde jsi v neustálém obklopení knih?
Byla to vlastně hrozně vtipná situace. V minulosti jsem došla do bodu, kdy jsem potřebovala na chvíli změnit prostředí. Chtěla jsem odjet a nějakou dobu cestovat. Dala jsem výpověď, koupila jsem letenky do Francie s vidinou léta plného slané vody, vína a možná i nějakých těch nových francouzských slovíček. Pár týdnů před odletem jsem se ale náhodou objevila na jednom večírku. Někdo mi tam kdysi při small talku navrhnul, ať zkusím spojit svoje zkušenosti z marketingu s knihami. Ani jsem netušila, že by to šlo. Knihy jsem ale milovala od mala a marketing byl jediný obor, ve kterém jsem se viděla. Ten dotyčný mi dal e‑mail na Adama Pýchu. Zkusila jsem mu napsat s tím, že to třeba bude téma ve chvíli, kdy se budu chtít vrátit zpět do Čech. Za pár dní jsme se sešli, za další týden jsem už byla v Knihy Dobrovský. Letenky do Francie propadly, a já doteď ani jednou nelitovala.
Aktuálně působíš jako vedoucí sekce PR a propagace a kromě toho jsi také úzce spojena s Naším nakladatelstvím, které stojí za knižní produkcí. Tvoje rozmanitá náplň práce se prolíná do několika klíčových oblastí napříč celou společností Knihy Dobrovský. Přibliž, prosím, našim čtenářům, co všechno nyní tvá pozice obnáší a zahrnuje.
To je hodně těžké shrnout. Starám se vlastně o to, aby se o našich knihách dozvěděli úplně všichni, a včas. Aby věděli, nejen jaké skvělé knihy vyjdou a kdy, ale taky kdo je onen autor, co bude na příběhu zajímavého nebo kdo si vlastně knihu nejvíce užije.
Jde o kolegy z dalších oddělení, o knihkupce z Knihy Dobrovský, ale i ze všech dalších knihkupectví. Mám na starost komunikaci s médii a dalšími partnery, kteří o našich knihách píší. Komunikuji také s influencery, blogery a recenzenty. Starám se společně se svým týmem i o obsah na všech sociálních sítích… No, je to hodně různorodé.
Takže by se zjednodušeně dalo říci, že se staráš o to, aby knihy byly vidět a aby se o nich mluvilo v médiích. Je zřejmé, že média už dávno nejsou jen televize, tisk a outdoorová reklama, ale ke slovu se čím dál více dostávají také sociální sítě. Jak velkou roli hrají v rámci tvé agendy?
Přesně takhle jednoduše jsem to říct nedokázala, děkuji (směje se). Samozřejmě chceme, aby byly vidět a abychom ideálně přesvědčili čtenáře, že knihu musí mít! Je to čím dál tím lehčí, protože knihy, co mi přistávají na stole, jsou lepší a lepší. Co je podstatné říci, je totiž to, že se nesnažíme knihu dostat k co nejvíce lidem. Snažíme se dostat ji k tomu správnému čtenáři. Pokud totiž bude spokojený, přijde si k nám pro doporučení znovu. A to platí v kamenném knihkupectví, ale i na sociálních sítích. A ano, sociální sítě jsou mým denním chlebem, je to úžasný nástroj, ale je to také obrovský zdroj inspirace, motivace i cenná zpětná vazba. Tam totiž vidíme, co se děje s knihou, když opustí knihkupectví. Jak se čtenářům líbí, co oceňují nebo kde naopak vidí nedostatky.
K tomu mě hned napadá otázka…, jak moc v dnešní době záleží na tom, co kdo napíše o knihách, i třeba „jen na sociálních sítích”. Je to tak, že stačí jedna nenávistná kritika bez špetky konstruktivity od člověka se značným dosahem, a reputace knihy je rázem pošramocená?
Určitě to tak už dávno není. Literární kritiky v nějakých kulturních rubrikách už víceméně neexistují. Jsou to všechno subjektivní recenze, které v současné době fungují mnohem lépe. Jsou spíše zdrojem čtenářské inspirace, ať už v tom, co číst, nebo čemu se vyhnout. I recenze s negativním názorem je obrovským přínosem. Díky ní se třeba čtenář vyhne zklamání, naopak dá přednost knize, která se mu podle recenzí ostatních více trefí do vkusu. Výsledkem je opět onen spokojený čtenář, což je pro nás nejdůležitější.
A v konečné fázi, pokud někdo hodnotí knihu hodně, opravdu hodně špatně, vyvolává to u spousty lidí zvědavost. Takže možná částečně pořád platí, že špatná reklama je taky reklama (směje se).
Je všeobecně známo, že knižní trh je oproti ostatním podnikatelským sektorům v lecčem odlišný a nevyzpytatelný. Lze to samé tvrdit také o PR aktivitách v knižním odvětví? Čím myslíš, že je komunikace a propagace knih specifická?
Obecně je specifická tím, že nevyrábíme plechovky s limonádou nebo instantní polévky v pytlíku.
Knihy jsou podle mě stále uměním, pořád jsou produktem hodnotným pro lidskou společnost. I proto je radost se o ně starat a propagovat je. Máme několik stovek unikátních děl ročně, která přináší zábavu, radost nebo i pomoc stovkám a tisícům lidí.
A zřejmě je to obecně rozšířený názor, protože ohledně knih se se všemi komunikuje skvěle, víceméně nikdy se nesetkám s negativní odezvou. Všichni prostě knihy milují, akorát mají samozřejmě všichni málo času na jejich čtení. A já nejsem výjimkou (směje se).
Knihy Dobrovský jsou mediálně velmi aktivní, pravidelně přicházejí s řadou kreativních a originálních PR projektů, za které sbírají prestižní ocenění. Připomeňme například loňské vítězství v české soutěži Lemur 2021 za projekt Knihy ožívají. Jak osobně vnímáš tyto úspěchy ty? Jako závazek směrem k zákazníkům a čtenářům, nebo spíše jako výzvu k tomu, úspěch zopakovat?
S troškou samochvály musím přiznat, že je to velice hezké ocenění pro mě i pro celý tým. Není to totiž jen moje zásluha, ale většinou jde o úspěšnou spolupráci několika úžasně kreativních lidí. Máme na ně v Knihy Dobrovský opravdu štěstí.
A kromě toho je to samozřejmě velká motivace vymyslet i do budoucna projekty, které se takových pozitivních reakcí dočkají. Ať už ze strany zákazníků, nebo od odborné poroty.
Jaký další prvek komunikace společnosti Knihy Dobrovský považuješ oproti jiným českým nakladatelům za výjimečný? Čím se můžeme pyšnit a co lze vyzdvihnout?
Myslím, že to, že jsme stále menším a rodinným knihkupcem a nakladatelem. Pro nás je práce velice provázaná s osobním životem a láskou ke knihám. Knihami žijeme a troufnu si říct, že je to vidět i na naší práci. Bereme je za své, stávají se pro nás osobními, a při propagaci právě tohle naši čtenáři oceňují. S knihou jsme provázaní od doby, kdy se rozhodneme ji vydat, po celou cestu v nakladatelství až po chvíli, kdy je vytištěná a voňavá na pultech. A tohle naše nadšení by přesvědčilo i největšího nečtenáře, že si tu knihu musí přečíst!
Když jsi vstupovala do role vedoucí PR a propagace, stanovila sis nějaké cíle, kterých bys chtěla letos dosáhnout? Můžeš je případně trochu blíže rozvést?
Právě to, přesvědčovat i nadále společnost, že knihy mají mít své místo v životě každého z nás. Že není nic lepšího než mobil před spaním nahradit kvalitním čtivem. Že kniha vám, oproti dvouhodinovému filmu, nabídne hodiny zábavy. Pomáhá nám nejen odpočívat a občas uniknout realitě, ale i rozvíjet fantazii, inspiruje nás a vzdělává. Mým cílem je tedy tuhle myšlenku šířit. Knihy dostat do všech domácností, malým i velkým čtenářům je představit jako nedílnou součást života.
Zvládnout tak velký zápřah, který se pojí s tvojí rozsáhlou, rozmanitou a zodpovědnou náplní práce, určitě není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Vždy tě ale v kanceláři potkáváme s úsměvem na tváři a dobrou náladou. Co ti do života vhání optimismus? A kde bereš motivaci, když ji nejvíce potřebuješ?
No, s tím neustálým úsměvem bych to zase nepřeháněla. Občas si dokážu pěkně zavztekat. To je ale zkrátka nebezpečí takové energie (směje se). Když ale energie dojde, dobíjí mě hlavně moji kolegové. Je to parta úžasných lidí, zodpovědných expertů na svou práci, a přesto vtipálků, se kterými je radost sdílet nejen nadšení z knih. To, že jsem v takovém kolektivu, mě vždycky pohání dál a dokáže spravit jakoukoli špatnou náladu.
A na závěr tu máme jednu tradiční otázku na tělo – podělíš se s našimi čtenáři o své literární oblíbence? Jaký žánr dominuje tvému srdci? A která kniha tě v poslední době zaujala?
Hodně často teď utíkám k odpočinkové a romantické literatuře. Miluji romány německých autorek, jako je Mona Kasten, Laura Kneidl nebo Ava Reed. Prokládám to zároveň světovou literaturou, melancholickými, klidnými příběhy nebo klasikou. Nedávno nám pod značkou 1400 vyšla francouzská klasika Nebezpečné známosti. Pokud máte rádi historické romány plné intrik, tak doporučuji si na tuhle knihu posvítit.