Článek
Objevte kouzlo grafických románů
Jakkoliv nám grafické romány mohou připomínat komiksy, nebudeme příliš daleko od pravdy, ale přece jenom jde trošku o něco jiného. Přestože komiks je považován za umělecké médium, označované mnohdy jako tzv. „deváté umění“, a má svou historii už v nástěnných malbách starého Egypta a v kresbách předkolumbovské Ameriky, grafický román by se dal považovat, na rozdíl od nich, za určitý posun ke kvalitě skutečných knih. Je to nový fenomén, který touto formou přibližuje klasickou literaturu mladé generaci, či těm, kterým, ačkoliv by jejich obsah rádi znali, čtení předlouhých a dnes možná až archaicky vnímaných děl činí potíže.
Kořeny českých komiksů
Ale vraťme se ještě ke tradičním komiksům. Pomiňme populární japonskou „mangu“ a americké „Action Comics“, přejděme rovnou k těm českým. Jejich dějiny jsou přímo velkolepé, a právě ony daly současným grafickým románům svůj základ.
Začít můžeme hned Josefem Ladou, který maloval své Obrázkové seriály už od 20. let. Rovněž Ondřej Sekora tvořil svého Ferdu Mravence již ve 30. letech, stejně jako Foglar Rychlé šípy – kdo by je neznal! Nebo Němečkův a Štíplové Čtyřlístek z roku 1969, který pro svou oblibu u malých čtenářů vychází až dodnes.
Po roce 1989 se sice objevilo mnoho nejrůznějších pokusů o tvorbu komiksů, jejich úspěšnost však značně opadla. To už se ale pomalu dostáváme do současnosti, která slaví jejich velký návrat a také velký počátek grafických románů.
Nesmrtelná díla v komiksové podobě
Kultovní Orwellův román 1984 našel svou podobu v grafickém ztvárnění dnes již známého grafika Matyáše Namaie v roce 2021. Matyáš zvolil formu, která přibližuje tento příběh především jeho vrstevníkům, aniž by však jakkoliv zanedbal temnou atmosféru té doby, její šeď a všudypřítomnou tíseň, kterou vypodobňuje stejně věrně jako sám spisovatel George Orwell ve svém originálu. Grafický román 1984 má dlouhých dvě stě osmdesát čtyři stran a je v pevné vazbě, čímž se stává regulérní knihou vhodnou do kterékoliv knihovny. A co víc? Pro fajnšmekry tento skvost vyšel i v angličtině!
Stejný význam v klasické literatuře má jistě i Bílá nemoc od Karla Čapka. Grafickou podobu stvořili významní současní grafičtí mistři Martyn Pospisil a Jan Štěpánek. Předlohou jim byla nesmrtelná divadelní předloha z roku 1937, ve které Karel Čapek ukazuje svou obavu z fašismu a předvídá vypuknutí války. Hlavní postava, soucitný doktor Galén, objeví lék na nebezpečnou nemoc, avšak léčí s ním jen chudé. Mocné muže – politiky a průmyslníky – léčit odmítá, dokud od nich nedosáhne příslibu, že zruší zbrojení a nevyhlásí válku. Přes veškerou jeho snahu však události naberou tragický spád.
Jan Štěpánek: „Spisovatel Karel Čapek patří k nejoblíbenějším autorům, které jsem měl v životě možnost číst. Obdivoval jsem jeho literární všestrannost a styl. Psal nejenom romány, ale i dramata, povídky, pohádky, básně, různé žurnalistické útvary, a dokonce i cestopisy. V jeho díle nechyběly ani romány z oblasti sci‑fi a fantastična. Romány Továrna na absolutno, Krakatit, R.U.R. ukazují na jeho historickou předvídavost a vizionářství.“
A máme tu další kultovní klasické dílo v grafické podobě – zase z jiného soudku: Tři muži ve člunu, napsáno Jeromem Klapkou Jeromem a graficky upraveno výtvarníky Jaroslavem a Martynem Pospisilovými. Tato nezapomenutelná kniha, kterou můžeme bez nadsázky nazvat základem moderního britského humoru, se dočkala i mnoha filmových i televizních zpracování a časopis Guardian ji zařadil mezi padesát nejvýznamnějších literárních děl všech dob. Příběh začíná setkáním tří dobrých přátel, obklopených tabákovým dýmem, kteří si vzájemně začnou stěžovat na různé neduhy, jež je poslední dobou pronásledují. Po pečlivém rozboru všemožných nemocí a problémů usoudí, že jediné, co jim může zachránit psychické i fyzické zdraví, je příjemná dovolená. A tak se rozhodnou vyrazit i se psem Montmorencym na řeku. Vtipné a dobrodružné vyprávění je v grafické podobě ještě plastičtější a pro čtenářovu představivost zábavnější – jako alternativa je pro něj ideální knížkou do jeho milované knihovny.
A nesmíme ještě zapomenout na další důležitá klasická díla úspěšně převedená do grafické podoby:
Dobrodružství Toma Sawyera – Vyprávění z pera spisovatele Marka Twaina o životě dětí na Mississippi, ve kterém se odrážejí autorovy vzpomínky na dětství, zná skoro každý. V grafickém provedení výtvarníků Martyna Pospisila, Adriana Boneho a Juanmy Malléna je však tento příběh uličníka Toma, jeho bratra Sida a kamaráda Hucka ještě zajímavější.
Pes baskervillský – Tajemná a hrůzostrašná detektivka o vraždícím psu je opět dílem zkušeného a renomovaného ilustrátora Jana Štěpánka, který si ke spolupráci přizval osvědčeného Martyna Pospisila. Jimi vytvořená atmosféra spisovatele Arthura Conana Doyla je v obrázkové formě úžasná, stejně jako charaktery detektiva Sherlocka Holmese i Watsona. Byla by chyba si tuto knížku nechat ujít.
Obraz Doriana Graye – Mladí autoři Amálie Kovářová a výtvarník Petr Šrédl se grafického zpracování příběhu krásného a samolibého bohéma Doriana Graye, který nestárne a jehož věk se projevuje pouze na vlastním portrétu, zhostili na jedničku a potvrdili tím beze zbytku své umění. Jejich obrázky, na rozdíl od obrazu Doriana Graye, zcela jistě nikdy nezemřou, zvláště pokud budou navždy zdobit vaši knihovnu.
Grafické romány a umění českých kreslířů
Čím to, že moderní grafický román slaví takové úspěchy? Jedním z hlavních důvodů je jistě kvalita umění současných českých kreslířů a výtvarníků, kteří dokážou přednosti (nejenom) klasické literatury mistrně vyjádřit tak, že jí lehce porozumí i mladí čtenáři. Svou pečlivou prací harmonicky spojují výtvarné a literární umění, přidávají potřebnou akčnost, a vytváří tak úžasná díla, která jsou atraktivní i pro další generace. Navíc, všechna nová grafická vydání mají pevnou vazbu, čímž z obyčejného komiksu vzniká, jak už bylo řečeno, skutečná kniha, která si v každé knihovně zaslouženě najde své čestné místo.